zdravotnictví

Tzv. propojenou péči (connected care) využívalo ke konci loňského roku v Evropě téměř 15 milionů lidí, uvedla firma Berg Insight. A je to podle ní teprve začátek.

Nový akční plán, který se zaměřuje na prevenci, odhalování a zmírňování dopadů kybernetických hrozeb, zveřejnila Evropská komise. Pojala jej jako jednu ze svých klíčových priorit.

Pět let po drtivém kybernetickém útoku na dvě významné tuzemské nemocnice se v tomto sektoru toho moc nezměnilo. Máme se tedy obávat ještě větších problémů?

Generativní umělá inteligence, automatizace procesů, podniková architektura formou mikroslužeb. To jsou jen malé části z obsahu aktuálního vydání magazínu Computerworld.

Konference věnovaná především problematice informačních a bezpečnostních řešení ve zdravotnictví, proběhla minulý týden v Praze. Návštěvníkům přinesla například informace k připravovaným změnám kybernetického zákona, která se dotkne právě institucí poskytujících zdravotní péči, ale také třeba o tom, jak nasazení umělé inteligence ovlivní povinnosti zdravotnických subjektů.

Výměna digitálních informací je v dnešní podobě zdravotnictví doslova nezbytná – ať už jde o zlepšení péče, zjednodušení postupů či sdílení vyšetření. Noční můrou je ale možný únik citlivých dat.

ICTZ, tradiční konference věnovaná IT a bezpečnostním řešením pro zdravotnictví proběhla tento týden v Praze. Vedle prezentací předních dodavatelů IT produktů a služeb nastínil plány rozvoje IT ve zdravotnictví i zástupce ministerstva zdravotnictví.

Takzvaná nemocnice budoucnosti vzniká v Holandsku – tamější lékařské centrum Erasmus MC spolu s firmami SAS a Microsoft vyvíjejí řešení, které má pomocí umělé inteligence výrazně zlepšit péči o pacienty. Na AI v nemocnici vsadila i tuzemská Datlowe.

Nárůst ataků na nemocnice je celkem pochopitelný – přetížené nemocnice si totiž nemohou dovolit výpadek služeb a tak se hackerům spíše podvolí, což ještě dále zvyšuje cenu výkupného při úspěšném ransomwarovém útoku.

Do roku 2023 by mohlo inteligentní, bezdrátové monitorování tělesného zdraví vést k robustnímu a personalizovanému zdravotnictví. Hlubší a přesnější poznatky získané ze snímačů by mohly z IT udělat mocný preventivní nástroj.

Nová metoda nutí modely strojového učení brát více v úvahu čistá data a omezuje nežádoucí zjednodušující charakteristiky datasetu, které výsledný algoritmus ovlivňují.

Nástroj vyvinutý Pensylvánskou univerzitou a Penn’s Perelman School of Medicine vyvinulo nástroj, který dokáže pomocí pachových vzorků detekovat několik druhů rakoviny, a to s přesností až 95 %.

Za poslední dva měsíce vzrostl celosvětově počet kyberútoků na zdravotnictví o 45 %, přitom počet útoků na další odvětví vzrostl „jen“ o 22 %. Největší vlnu kybernetických útoků na zdravotnictví sledujeme ve střední Evropě (nárůst o 145 %). Při ransomwarových útocích je nejčastěji použit Ryuk, následuje Sodinokibi.

Zdravotnictví jako takové je nesmírně cenný průmysl nejen z hlediska humanitního, ale i ekonomického: Do roku 2022 má dosáhnout hodnoty přibližně 10 bilionů dolarů, což je částka pro běžného smrtelníka nepředstavitelná.

Deep learning – hluboké učení – představuje pro zdravotnictví velmi lákavou techniku. Algoritmy hlubokého učení jsou inspirovány lidským mozkem, a i proto dokážou pracovat s daty pracovat ve spolupráci s lékaři tak účinně.

Zařízení je hodně, stejně tak standardů – a způsobů připojení. Trh bude mít ještě co dělat.

Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s country managerem firmy Ericsson v České republice, Cveto Gašperutem.

Už dnes se začínají vyvíjet aplikace, které pomocí čipu mozek-počtač (brain-computer interface, BCI) pomáhají lidem s poškozením míchy a podobně znovu ovládat své končetiny.

Stejně jako celý technologický svět se i výstavba infrastruktury k novému bezdrátovému standardu o něco pozdrží.

Digitalizace zdravotnictví postupuje pomalu, bohužel v Česku je tento stav znásoben nedostatkem personálu i financí.

Dovedu se představit, že přijde zdravotnická obdoba fintechu jako je Revolut a začne vlastní revoluci v eHealth, říká Tomáš Knížek, náměstek ředitele VZP ČR pro informatiku a člen Open-source Aliance.

Jeden z méně známých startupů extravagantního miliardáře a investora Elona Muska je Neuralink: Firma, která se zabývá BCI čipy.

Rakovina je bohužel nedílnou součástí lidské existence a naneštěstí i života mnoha z nás. Umělá inteligence a strojové učení ale mohou obzvláště v této oblasti pomoci.

Na to, jak by mohla umělá inteligence pomoci ve vývoji vakcíny proti Covidu-19 způsobeného virem SARS-CoV-2019 se zadívala firma Rockwell Automation.

Vědcům ze státní univerzity v Ohiu se podařilo obnovit cit v prstech pacienta s vážným poraněním míchy, a to pomocí čipu mozek-počítač (BCI čip).

Chytrá karanténa nás zřejmě v budoucnu čeká, podívejme se proto na její koncept od skupiny COVID19CZ. Ten je prozatím nejpropracovanější.

Nejenom cloudem živ jest člověk. Medicínské aplikace internetu věcí a dalších technologií jsou velmi perspektivní oblasti, a k novým pokrokům v oblasti dochází prakticky denně.

Nebývá zvykem, aby se redakce IT magazínu vydala na tiskovou konferenci největší kosmetické firmy světa. Tentokrát ale k tomu byl dobrý důvod.

Deprese, drogy, alkoholismus, poruchy stravování – i na to by se měly zaměřit sociální roboti. Australští vědci z Australian Center for Robotic Vision volají po rozšíření pilotních projektů.