Spojené státy americké mají nového prezidenta. Co to znamená pro technologické giganty? Že by byl Joe Biden jejich kdovíjakým příznivcem, se říci nedá. Spíš naopak. Zejména vůči sociálním sítím je dlouhodobě kritický.
Demokratická senátorka Amy Klobucharová, která má k Bidenovi natolik blízko, že byla první řečnicí během jeho inaugurace, loni krátce po jeho vítězství dokonce hovořila o tom, že „rozpuštění Googlu“ kvůli porušování hospodářské soutěže je možnost, kterou se může Bidenova administrativa zabývat. Přesto, veřejným nepřítelem číslo jedna se pro ni zdá být šéf Facebooku Mark Zuckerberg.
Nejednou Biden Facebook použil coby příkladnou ukázku toho, jak se svobodný internet vymkl kontrole, v rozhovoru pro New York Times Biden před časem Facebook, potažmo Zuckerberga označil za „opravdový problém“ a pro CNN se vyjádřil pro změnu následovně: „Takto (jako Facebook) se nelze chovat. Nemůžete přehlížet a být nečinní tehdy, jestliže jste svědky naprostých lží.“
Pokud jste miliardář a jeden z nejvlivnějších lidí světa, nejspíš vás až tolik trápit nemusí, pokud vás prezident nemá v oblibě. Pokud však má tento prezident možnost zákonně restrukturalizovat fungování vaší firmy, respektive technologických gigantů a reformulovat vztahy a způsob komunikace s jejich uživateli, je už znepokojení na místě.
Jako problematický je vnímán článek 230, který se v roce 1996 dostal do zákona o komunikaci při jeho revizi po dlouhých 62 letech, a který společnostem jako Facebook, Google, YouTube, Twitter a dalším v zásadě dává imunitu a zbavuje je zodpovědnosti za obsah zveřejňovaný na jejich platformách třetími stranami. Ukončení jeho platnosti je jednou z mála věcí, na které se Biden dokázal shodnout se svým předchůdcem Donaldem Trumpem, ačkoliv motivace stran v Kongresu se liší.
Zatímco Demokraté po Facebooku požadují, aby obsah hlídal pečlivěji, jelikož jej viní z šíření typu lží, které dle nich například vedly k nedávnému útoku Trumpových příznivců na Kapitol, Republikáni poukazují zejména na „aroganci“ společností, které vnímají jako hrozbu pro svobodu slova, jestliže mají moc cenzurovat prezidenta, tak jako se před pár dny stalo Trumpovi.
Biden se o článku 230 v minulosti vyjádřil, že jej chce „s okamžitou platností“ zrušit. To by pro sociální sítě mohlo mít katastrofické následky, jelikož by byly okamžitě zodpovědné za všechen klamavý, podvodný a jinak škodlivý obsah, který na nich uživatelé zveřejňují. Žaloby, kterým Facebook v současnosti čelí v 46 státech USA kvůli údajně nezákonným způsobům, jakými si upevňuje svoje monopolní postavení, se v tomto světle zdají jako marginální problém.
„Očekávám, že Bidenova administrativa bude agresivně vymáhat dodržování zákonů na ochranu hospodářské soutěže,“ odhadl pro BBC advokát americké Kolumbijské univerzity Jameel Jaffar, specializující se na ochranu svobody projevu na internetu. Agentura Reuters minulý týden dokonce referovala o spekulacích, že by v rámci Bidenovy administrativy mohla vzniknout nová pozice specializovaná právě na ochranu hospodářské soutěže v souvislosti s technologickými giganty.
Od samotných zákonodárců sice zatím příliš podnětů k tomu, jak problematiku řešit, nevzešlo, rozhýbat je však může právě Biden. Pokud ale mají být nějakým indikátorem pohyby na akciových trzích, alespoň zatím se technologičtí giganti nového prezidenta příliš bát nemusejí. Hodnota akcií Facebooku se po nedávném propadu opět zvedá a také o dalších firmách z kategorie Big Tech lze s klidem říct, že během koronavirové pandemie prosperovaly a pomohly dostat Nasdaq i Dow Jones Index k novým maximům.